Chyba tlace alebo fotografie?

KAŽDÝ fotograf by před JAKÝMIKOLIV úpravami fotografických dat zobrazovaných na monitoru měl VŽDY zkontrolovat nastavení obrazových parametrů monitoru.
Fotografické standardy sRGB IEC61966-2.1 nebo Adobe RGB (1998) např. vyžadují nastavení bílého bodu na hodnotu 6.500K. Další nastavení monitoru závisejí na typu fotografického editoru - zda pracuje s barevným ICC-profilem monitoru, či nikoliv.
A) Pokud fotografický editor PRACUJE s barevným ICC-profilem monitoru, pak je třeba monitor zkalibrovat na hodnotu bílého bodu 6.500K, gama = 2.2 a zároveň vytvořit kalibrací barevný ICC-profil monitoru.

B) Pokud fotografický editor NEPRACUJE s barevným ICC-profilem monitoru, pak je třeba monitor zkalibrovat (nebo ručně nastavit) na hodnotu bílého bodu 6.500K, gama = 2.2 a zároveň pamatovat na to, že pro sRGB-fotografie by se měl barevný rozsah monitoru co nejvíce blížit rozsahu daného standardem sRGB IEC61966-2.1 a pro Adobe RGB fotografie by se měl barevný rozsah monitoru co nejvíce blížit rozsahu daného standardem Adobe RGB (1998).

V případě, že fotografie upravované na správně nastaveném (= ZKALIBROVANÉM) monitoru zasílám ještě navíc do tiskárny, abych je pak porovnával v tiskové podobě na svém monitoru, pak je třeba si uvědomit, že před kontrolou tiskových dat monitoru je nejprve třeba:
A) UPRAVIT (= změnit) bílý bod monitoru podle bílého bodu zdroje světla, které svítí na tiskovou předlohu fotografie.
(bílý bod monitoru byl totiž správně nastaven na hodnotu 6.500K pro úpravu fotografických dat dle standardů sRGB nebo Adobe RGB, ale nyní fotografii prohlížím v její tiskové podobě velmi pravděpodobně POD JINÝM SVĚTLEM, jehož bílý bod nemusí být na monitoru nastavených 6.500K.)

B) ZAPNOUT fci "Softproof" v editoru, který budu používat pro zobrazování tiskových dat na monitoru (Softproof = simulace tiskových dat na monitoru).
Jinými slovy musím prohlížet fotografická data "přes profil tiskového stroje", aby byl zohledněn typ použitého tiskového média. (Tak aby černá a tmavé tóny byly zobrazeny na monitoru jako tmavší tóny - v případě tisku na lesklý papír a aby černá a tmavé tóny byly zobrazeny na monitoru jako světlejší tóny - v případě tisku na matný papír.).

Jak je patrné, tak v případě jakýchkoliv úprav fotografií rozhodně není jedno, zda monitor je nebo není ZKALIBROVANÝ a v případě kontroly fotografiíí v jejich tiskové podobě jejich porovnáváním s jejich reprodukcí na monitoru je to JEŠTĚ SLOŽITĚJŠÍ a je třeba zajistit, aby bílý bod monitoru odpovídal bílému bodu světla, které osvětluje tiskovou předlohu fotografie a navíc "nějak" zajistit prohlížení fotografií přes profil tiskávárny - např. pomocí fce "Softproof" (= simulace tiskových dat) v Adobe LR.
(Pracuje se tedy celkem se dvěma nastaveními monitoru - jedno nastavení monitoru s bílým bodem 6.500K pro úpravu fotografií před jejich zasláním do tiskárny a druhé nastavení monitoru s bílým bodem odpovídajícím charakteru používaného světla, pod kterým si budu fotografie prohlížet)

Před zasláním fotografických dat do tiskárny by se měl také každý fotograf navíc dotazem ujistit, jaký formát a fotografický standard předpokládá příslušné zpracovatelské oddělení. Pokud např. odpověď zní: "Pracujeme pouze s fotografiemi připravenými dle standardu sRGB IEC61966-2.1", pak by se to mělo respektovat a nezasílat jim např. data připravená dle jiných fotografických standardů (např. Adobe RGB (1998).
V případě, že na tisku fotografií opravdu záleží (jedná se např. o fotoknihu a jde o vyšších finanční částky), pak se rozhodně doporučuje nechat si vytisknout jednu "testovací" fotografii a dle té si pak doma zkalibrovat monitor.
V profesionální praxi je pak takový postup samozřejmým předpokladem úspěchu, takže v případě tisku je KALIBRACE monitoru v podstatě klíčovou záležitostí a POROVNÁVÁNÍ fotografií na monitoru s tiskovou předlohou BEZ předchozí kalibrace monitoru tak trochu postrádá smysl - protože to pak pochopitelně téměř nikdy nevyjde (resp. když to vyjde, pak je to jen čirá náhoda).

KALIBRACE monitoru při zobrazování fotografií, které jsou porovnávány s jejich tiskovou podobou řeší mimo jiné zejména základní fakt, že barevný vjem získaný odrazem světla od tiskové předlohy (= barvy, které vidím) jsou silně ZÁVISLÉ na charakteru okolního světla, které dopadá na tiskovou předlohu.

P.S. Jinak přiložené fotky jsem kontroloval na zkalibrovaném monitoru v editoru ZONER PS a z hlediska "jasu" se jevily "normálně". Jednalo se však o fotografie připravené dle standardu Nikon AdobeRGB a jak jsem již zmínil - nemusí to být fotografický standard, s nímž počítala obsluha tiskárny v Bontii. Další nesrovnalosti jdou pak u "gastom.glock" na vrub absence jakékoliv kalibrace monitoru a bez ní se vyjadřovat k nesouladu reprodukce mezi tiskem a zobrazením na monitoru opravdu nelze. (Jinými slovy nelze jednoznačně usoudit, zda je chyba na straně uživatele nebo obsluhy Bontie nebo na straně tiskového stroje Bontie).