Dlouze představovat toto čiperné, chlupaté zvířátko s názvem Veverka obecná, je asi zbytečné. To abych vám zde popisoval kde, jak a čím se živí, či kolik mají mladých, mi přijde jako nošení dříví do lesa. Těchto informací je od jiných autorů napsáno na internetu tolik, že bych se jen opakoval. Raději vám napíšu pár řádku o tom, kde a jak vcelku lehce fotografovat či pozorovat, nebo dokonce i krmit veverky z bezprostřední blízkosti.
Park Štěpánka (Mladá Boleslav)
Tento krásný park, plný javorového listí je umístěn v městě Mladá Boleslav. V podzimním období nabídne návštěvníkům podívanou, plnou úžasných barev, se spousty zajímavých zákoutí k relaxaci. O zábavu se postarají velmi zvědavé veverky, které zajímá hlavně to, co jste jim přinesli dobrého. Pokud budete mít štěstí jako já, tak určitě potkáte i takovou, která bude natolik ochočená, že si pro dobrotu, ve formě oříšku, nebo něčeho podobného, přijde přímo k vám a bez jakéhokoliv ostychu si nabídne přímo z ruky. Myslím, že není zapotřebí psát o pocitech, které zažijete při tomto okamžiku.
Poslední návštěva.
Při nedávné návštěvě směřovaly mé kroky rovnou k oblíbenému místu s nainstalovanými krmítky pro ptáčky, ve kterých samozřejmě i veverky hledají něco na zub. Právě z tohoto důvodu jsou veškerá zvířátka, navštěvující tyto krmítka, víc zvyklá na přítomnost lidí a jejich úniková vzdálenost se velmi zkrátila. U veverek dokonce natolik, že vám některé vlezou pomalu do kapsy. V brzkých ranních hodinách, kdy v parku potkáte jen podobné blázny, jako jsem já, dorážím na místo a k mému překvapení, nikde ani noha (žádný fotograf). Při odkládání fotobatohu na lavičku, už pokukuji do korun stromů, zda není nablízku nějaká zrzka (zatím nic). Nevadí, je ještě dost brzy a já budu mít aspoň čas, připravit si zajímavé místečko pro focení. Sotva však položím bágl a rozepnu zip na přední kapse, kde byly uloženy potencionální zásoby na zimu (oříšky), ozývá se škrábající zvuk veverčiných drápků, co se zarývají každým skokem do kůry stromů. Hurá, první je tu (a zrovna ta hodně ochočená).
Rozhovor na úrovni.
Bez jakékoliv zastávky skočila rovnou na lavičku. Sedla na okraj a stylem panáčkování se pomalu posouvala blíž k mému batohu. Musím říct, že mě to trochu překvapilo, protože s takovou krotkostí jsem se zde ještě nesetkal. Byl jsem z toho tak mimo, že mě nenapadlo nic jiného než navázat s veverkou „bláznivou" konverzaci, která zněla asi takto:
NAZDAR ZRZKO, CO BY SI RÁDA?
No co asi myslíš, strejdo!!!!
NO TO BYCH PRÁVĚ RÁD VĚDĚL?!!?
No nejspíš to co máš v tom pytlíku, ne!!!!
JO TAK TY BY SI RÁDA NĚCO NA ZUB?
Prdlačky na zub, ale k jídlu!!!!
NO JO, TAK JÁ TI JEDEN OŘÍŠEK DÁM.
„to si jen myslí, že bude jeden"
Vyndal jsem oříšek a řekl si, když už jsi na tolik drzá tak schválně. Oříšek skončil mezi mými prsty a s nataženou rukou před veverku, zkouším na kolik je ochotná přijít. Čuměl jsem jak péro z gauče. Veverka okamžitě přiskočila k ruce a studenými packami se opřela o mé prsty. Po uchopení oříšku do tlamy, vyškubla úlovek a se slovy „díky kámo, za chvilku jsem tu zas", pelášila pryč.
Focení veverek.
Člověk si řekne, když jsou veverky natolik krotké, nebude s focením žádný problém. Opak je však pravdou. Do půl hodiny bylo veverek tolik, že jsem chvílemi nevěděl, na kterou se zaměřit dřív. Po hození oříšku před sebe, přiběhla opět má ranní známá. Oříšku na zemi si vůbec nevšímala a místo toho mi funěla přímo do objektivu. Díky zaostřovací vzdálenosti mého teleobjektivu, se vyfotit opravdu nedala. Pro komfortnější focení je vhodné si nalézt pěkné, nebo zajímavé prostředí (starý kořen, větev, vyvýšené místo), alespoň tak je to u mě. Dále dbát na to, aby i pozadí za veverkou bylo zajímavé (barevné, prosvětlené atd.). Pak jen stačí na místo, kam chcete nalákat fotografovaný objekt, umístit něco dobrého k snědku a čekat. Z mé zkušenosti dobře vím, že si vás veverky najdou velmi rychle. Je lepší dát na místo rovnou víc pamlsků, protože jakmile veverka zjistí, že tam ještě něco nechala, zahrabe úlovek opodál a opět se vrátí. Máte tak větší šanci na úspěch (budete ho totiž potřebovat). Přesně tak jsem učinil i já, mám tak focení více pod kontrolou. Občas pohodím i pár oříšků do suchého listí, veverky pak mají tendenci je hledat a já mám větší šanci nafotit i jiné snímky, než jen na připravené scéně. Přiložené fotografie jsou výsledkem mého snažení, tak snad se aspoň trochu líbí.
Další články u mě na webu: http:/www.evzentakac.cz/
S pozdravem Evžen Takač
Park Štěpánka (Mladá Boleslav)
Tento krásný park, plný javorového listí je umístěn v městě Mladá Boleslav. V podzimním období nabídne návštěvníkům podívanou, plnou úžasných barev, se spousty zajímavých zákoutí k relaxaci. O zábavu se postarají velmi zvědavé veverky, které zajímá hlavně to, co jste jim přinesli dobrého. Pokud budete mít štěstí jako já, tak určitě potkáte i takovou, která bude natolik ochočená, že si pro dobrotu, ve formě oříšku, nebo něčeho podobného, přijde přímo k vám a bez jakéhokoliv ostychu si nabídne přímo z ruky. Myslím, že není zapotřebí psát o pocitech, které zažijete při tomto okamžiku.
Poslední návštěva.
Při nedávné návštěvě směřovaly mé kroky rovnou k oblíbenému místu s nainstalovanými krmítky pro ptáčky, ve kterých samozřejmě i veverky hledají něco na zub. Právě z tohoto důvodu jsou veškerá zvířátka, navštěvující tyto krmítka, víc zvyklá na přítomnost lidí a jejich úniková vzdálenost se velmi zkrátila. U veverek dokonce natolik, že vám některé vlezou pomalu do kapsy. V brzkých ranních hodinách, kdy v parku potkáte jen podobné blázny, jako jsem já, dorážím na místo a k mému překvapení, nikde ani noha (žádný fotograf). Při odkládání fotobatohu na lavičku, už pokukuji do korun stromů, zda není nablízku nějaká zrzka (zatím nic). Nevadí, je ještě dost brzy a já budu mít aspoň čas, připravit si zajímavé místečko pro focení. Sotva však položím bágl a rozepnu zip na přední kapse, kde byly uloženy potencionální zásoby na zimu (oříšky), ozývá se škrábající zvuk veverčiných drápků, co se zarývají každým skokem do kůry stromů. Hurá, první je tu (a zrovna ta hodně ochočená).
Rozhovor na úrovni.
Bez jakékoliv zastávky skočila rovnou na lavičku. Sedla na okraj a stylem panáčkování se pomalu posouvala blíž k mému batohu. Musím říct, že mě to trochu překvapilo, protože s takovou krotkostí jsem se zde ještě nesetkal. Byl jsem z toho tak mimo, že mě nenapadlo nic jiného než navázat s veverkou „bláznivou" konverzaci, která zněla asi takto:
NAZDAR ZRZKO, CO BY SI RÁDA?
No co asi myslíš, strejdo!!!!
NO TO BYCH PRÁVĚ RÁD VĚDĚL?!!?
No nejspíš to co máš v tom pytlíku, ne!!!!
JO TAK TY BY SI RÁDA NĚCO NA ZUB?
Prdlačky na zub, ale k jídlu!!!!
NO JO, TAK JÁ TI JEDEN OŘÍŠEK DÁM.
„to si jen myslí, že bude jeden"
Vyndal jsem oříšek a řekl si, když už jsi na tolik drzá tak schválně. Oříšek skončil mezi mými prsty a s nataženou rukou před veverku, zkouším na kolik je ochotná přijít. Čuměl jsem jak péro z gauče. Veverka okamžitě přiskočila k ruce a studenými packami se opřela o mé prsty. Po uchopení oříšku do tlamy, vyškubla úlovek a se slovy „díky kámo, za chvilku jsem tu zas", pelášila pryč.
Focení veverek.
Člověk si řekne, když jsou veverky natolik krotké, nebude s focením žádný problém. Opak je však pravdou. Do půl hodiny bylo veverek tolik, že jsem chvílemi nevěděl, na kterou se zaměřit dřív. Po hození oříšku před sebe, přiběhla opět má ranní známá. Oříšku na zemi si vůbec nevšímala a místo toho mi funěla přímo do objektivu. Díky zaostřovací vzdálenosti mého teleobjektivu, se vyfotit opravdu nedala. Pro komfortnější focení je vhodné si nalézt pěkné, nebo zajímavé prostředí (starý kořen, větev, vyvýšené místo), alespoň tak je to u mě. Dále dbát na to, aby i pozadí za veverkou bylo zajímavé (barevné, prosvětlené atd.). Pak jen stačí na místo, kam chcete nalákat fotografovaný objekt, umístit něco dobrého k snědku a čekat. Z mé zkušenosti dobře vím, že si vás veverky najdou velmi rychle. Je lepší dát na místo rovnou víc pamlsků, protože jakmile veverka zjistí, že tam ještě něco nechala, zahrabe úlovek opodál a opět se vrátí. Máte tak větší šanci na úspěch (budete ho totiž potřebovat). Přesně tak jsem učinil i já, mám tak focení více pod kontrolou. Občas pohodím i pár oříšků do suchého listí, veverky pak mají tendenci je hledat a já mám větší šanci nafotit i jiné snímky, než jen na připravené scéně. Přiložené fotografie jsou výsledkem mého snažení, tak snad se aspoň trochu líbí.
Další články u mě na webu: http:/www.evzentakac.cz/
S pozdravem Evžen Takač
Pridaj komentár
fotky sú úplne super ! 
