Tibet

Země spirituální síly. Nejdůležitější horou duchovna není Everest, ale Kailás... Vládne zastavenému času, drží svá mystéria pod pokličkou izolace. „Původno“ zde přežilo až do dnešních dnů. Zatím…

DEVÍZA ČASU 

Co je pro Tibet chvíle? Okamžik modlitby, hodina dojení, večer u čangu, týden sklizně? Žijeme v jiném rozměru času, ten evropský teče zrychleným korytem. Mantinely naší dovolené toho plánují příliš. Máme všeho dost. Jediné, čeho se nám nedostává, je čas. Dny, hodiny a minuty chybí uspěchané době nejvíc! Chudý Tibet postrádá třpyt neonů, vznáší se však ve volně plynoucím elementu, času má nadbytek. Oplývá vzácnou ceninou, ke které toužebně vzhlížíme. Z pohodlného kolotoče naší luxusní jízdy nejsme schopni vyskočit. Pachtíme se za nejnovějšími modely automobilů, přehrávačů, mobilních telefonů... Poslední výkřiky techniky zní omamně, ušní bubínky zbožňují podmanivé tamtamy reklam. Nedostupný čas nejsme schopni v uspěchané Evropě dohonit. Devíza času je obrovský dar, kterým je Tibet zavalen. Klidný život hor nevlastní spoustu vymožeností. Nezná však ani civilizační choroby, stres a infarkt! V Tibetu se máme stále co učit...

HIMÁLAJ SPĚCHÁ POMALU!

Po příletu a prvotní fyzické aklimatizaci je třeba i „aklimatizace“ duševní. Jsme jiní, naše „civilizační rozmazlenost“ potřebuje všechno hned a přesně. Než si zvykneme na odlišné tempo, pociťujeme frustraci a zklamání. Pohoda a věčný klídek domácích až dráždí! Neprobíhá-li vše podle našich představ, vrtá do nás červ pochybností. Čas letí, neplní se očekávání! Jsme štvanci podřízení hodinkám a kalendářům...

STEJNĚ VZRUŠUJÍCÍ JAKO DRSNÉ HORY JSOU V TIBETU LIDÉ

Jejich odlišné zvyky, rituály a tradice jsou fascinující. Himálaj je na syrovou krásu mimořádně štědrý. Zajímavých hor i zajímavých lidí je zde plno! Podstatnější než rozmary civilizace je pro nomády ve zdraví přežít do příštího monzunu. Někteří postrádají jakýkoliv příjem, ale díky své houževnatosti se uživí. Bude zase co jíst? Taky jste si všimli, že v horách žijí zpravidla jiní lidé? Opravdovější, „čistší“, férovější... Nejen v Himálaji, ale v kopcích celého světa! I u nás...?

V TIBETU SE NEMŮŽETE DIVIT, KDYŽ SE OBDAROVANÝ ČLOVĚK NETVÁŘÍ VDĚČNĚ

Milodarem jste si přece vylepšili svou vlastní karmu. Obdarovaný vám k tomu napomohl, poskytl vám příležitost... Kdo má komu děkovat?

DLUH CIVILIZACE

V Himálaji se občas zastydím za náš blahobytem přetékající svět, do kterého po návratu z hor zase spadneme. Domorodci prožijí spoustu legrace obyčejným hraním. Naše civilizace stále odsouvá narůstající a věčně nesplacený dluh.

Tátové nedostatku času si kupují dětský úsměv pomocnými šidítky drahých hraček. Pokojíčky zavalené autodráhami, posledními panenkami Barbie, Play Station …marně dohání zameškané.

OPTIMISMUS JEDINÝM MAJETKEM

Iluze o ukázkovém zdraví horalů je lichá. Teoreticky by vysoko v horách bez škodlivých emisí měli žít nejzdravější lidé světa. Pravda je však prozaicky jiná. Tolik chrchlajících marodů jako v Himálaji se jinde nevidí! Všudypřítomný prach s mikroby a zvířecími výtrusy útočí na zranitelné plíce. Dráždivé směsi ještě napomáhá štiplavý kouř ohňů, kašlou zde unisono všichni. Kašel trhající plíce je doprovodný zvuk horské idylky. Optimismus je v okolní bídě jediný majetek...

PLANÝ OBDIV

Extrémní život v horách je náročný. Náš planý obdiv k domorodcům je dostatečně vyjádřená hladina emocí. Netřeba však „idylku“ prožívat doopravdy. Často obdivujeme místa, která nám stačí jen krátce vidět. Závist domorodcům končí obvykle větou nadšení, pak raději rychle mizíme do bezpečí domova. Vzpomínky u teplého krbu jsou pohodlnější jistota. Vyzkoušení syrového prožitku necháme na později. Zase na vzdálená příště...

Autor : Rudolf Švaříček

Poznejte Tibet na vlastní kůži se všemi jejími barvami, lidmi i vůněmi.CK LIVINGSTONE vám ukáže nejzajímavější místa po mnohokrát osvědčených trasách. Kompletní nabídku naleznete na www.livingstone.cz