Fotografování proudových letadel lze rozdělit na fotografování dopravních letounů a fotografování vojenských strojů.
Dopravní letadla se většinou fotografují při vzletu či přistání. O tom, z kterého místa u letiště je focení v danou denní dobu optimální, Vás seznámí mnoho spotterských stránek, kde jsou často i plánky fotomíst v okolí letiště (spotter - člověk, který má za koníček (to v lepším případě, v horším za diagnózu) fotografovaní všech letadel na daném letišti).
1/1250 | 350 mm | ISO 160 | f 6,3
Pro nastavení fotoaparátu je na místě použití priority času. Vzhledem k neexistenci pohybujících se částí letadla (pominu-li čela kompresorů motorů), je volba času jasná - nejkratší čas co podmínky a fotoaparát dovolí. Pro větší hloubku ostrosti je vhodné ještě mírně přiclonit.
1/1250 | 480 mm | ISO 160 | f 6,3
Výhodou při fotografování dopravních letadel je známá trajektorie jejich pohybu, kdy se při přistání pohybují na sestupné dráze a je jednoduché předvídat dráhu jejich pohybu. To a relativně nízká rychlost umožňuje snadnější zaostření i uživatelům kompaktních fotoaparátů. Navíc nemalé rozměry letounů umožnují použití "běžných" ohnisek.
1/1250 | 400 mm | ISO 160 | f 5,6
Další možností, jak fotit dopravní letadla, je fotografování přeletů letadel. Zde je třeba mít teleobjektiv s co nejdelším ohniskem a více zaclonit.
1/800 | 640 mm | ISO 160 | f 7,1
Vojenská letadla se fotí převážně na leteckých dnech. A z toho plyne největší omezení - poloha dráhy a prostor, v kterém se budete pohybovat je jasně dán a musíte vycházet z daných světelných podmínek. U některých leteckých dnů respektive letišť se nejlépe fotí z prostoru za letištěm, kde jste mnohdy i blíže dráze, než z míst oficiálních. Fotografové znalí místních podmínek neopomenou vzít s sebou přiměřeně vysoké schůdky k překonání překážejícího plotu.
1/1600 | 640 mm | ISO 200 | f 5,6
Nastavení fotoaparátu je totožné jako pro letadla dopravní, vzhledem k větší "bezpečné" vzdálenosti od diváků je teleobjektiv nutností.
Ukázka, jak vypadá fotografie v protisvětle - siluety tří Gripenů.
1/1500 | 75 mm | ISO 100 | f 8
Co bohužel neovlivníme, jsou světelné podmínky na letišti a pozice slunce, které na většině leteckých dnů svítí proti divákům a fotografování je tím obtížnější. Zde je každá rada drahá. Snad se přemístit na kraj prostoru pro diváky a fotit letadla více do stran, kde protisvětlo není tak přímé.
S ohledem na protisvětlo L-39 fotografována ještě před prahem dráhy.
1/1500 | 640 mm | ISO 200 | f 5,6
Průlet Delfina v ose dráhy. Tato a podobné situace prověří rychlost ostření Vašeho fotoaparátu, rychlost přibližujícího se letounu je kolem 450 km/h, což odpovídá 125 m/s. Zde je nutno čas zkrátit na minimum.
1/1000 | 255 mm | ISO 200 | f 7,1
S tím, jak vypadá umístění vzletové a přistávací dráhy vůči prostoru pro diváky a tedy také umístění slunce, je dobré se předem seznámit. Naštěstí mapy na Seznamu či Googlu jsou dostatečně podrobné a můžete si naplánovat přesun po letišti během dne tak, aby slunce bylo proti vám co nejméně.
1/200 | 500 mm | ISO 200 | f 13
Fotografování statické ukázky má také svá úskalí: přístup k letounům je většinou jen z jedné strany, letadla jsou těsně vedle sebe, v záběru se vyskytují zábrany a další fotografující návštěvníci. Řešením může být fotografování detailů.
1/500 | 350 mm | ISO 160 | f 7,1
Pro omezení rušivých elementů fotografováno širokým ohniskem z minimální vzdálenosti.
1/250 | 22 mm | ISO 100 | f 6,7
Samostatnou kapitolu tvoří focení akrobatických skupin. Více letounů na obloze, malé rozestupy a kouřové efekty tvoří základ zajímavých fotografií.
1/1250 | 400 mm | ISO 200 | f 6,3
Pevnou ruku, rychlé oko a dobré světlo...
Tento článok bol pôvodne publikovaný na http://airfoto.jencik. net