Hore
Autor: Miloš Nejezchleb

„Výtvarné zpracování je pro mě přirozenější, to je můj způsob vyjadřování.“ Rozhovor s dvojnásobným vítězem Nikon kalendáře, Milošem Nejezchlebem

Spoločnosť NIKON vyhlasila aj tento rok fotografickú súťaž s charitatívnym poslaním "NIKON KALENDÁR - moja srdcová záležitosť". Projekt vznikol v roku 2009 a vďaka svojmu úspechu a obľúbenosti sa tento rok dostáva už do svojho 11. ročníka. Je určený všetkým milovníkom fotografovania s technikou Nikon, ktorí radi súťažia a túžia po prezentácii svojich fotografií v kalendári alebo na výstave. Nikon kalendár sa tento rok nechal inšpirovať životom samotným a témou 11. ročníka súťaže NIKON KALENDÁR - moja srdcová záležitosť, je motto: "Život je séria drobných zázrakov". Pre inšpiráciu vám prinášame niekoľko zaujímavých rozhovorov s víťazmi prechádzajúcich ročníkov.
Viac informácií na: nikon-kalendar.cz

Rozhovor s Milošem Nejezchlebem

Když napíšu, že fotí krátce, nebude v tom žádná nadsázka. Přesto si za těch pár let dokázal vytvořit vlastní nezaměnitelný autorský styl, oceňovaný v mnoha fotografických soutěžích. Jednou z nich je také Nikon kalendář, jehož absolutním vítězem se stal ve dvou ročnících po sobě. Ano, řeč je o Miloši Nejezchlebovi, fotografovi, s nímž jsem si povídal v kavárně Momenta na Zelném trhu v Brně, kde má také svoji stálou výstavu fotografií. Tak až půjdete kolem… mají i výbornou kávu a čokoládový cheesecake.


Foto: Miloš Nejezchleb

Váš osobní příběh fotografie není dlouhý. Jak jste se k fotce dostal?

„V mých třiatřiceti letech jsme čekali první dceru, a tak jsem si řekl, že si koupím pořádný foťák, ať mám pěkné fotky dítěte. Pořídil jsem si první zrcadlovku Nikon D3100 a začal jsem se o focení více zajímat, číst články, shánět další informace, abych zjistil, co se s tím dá všechno dělat, jak techniku nejlíp využít. Brzy jsem si uvědomil, že mě fotka zcela pohlcuje. Fotil jsem nejdřív všechno – makro, děti, rodinu. Nicméně začal jsem se také pohybovat ve fotokomunitách, na fotowebech, a objevil jsem žánr umělecké konceptuální fotky, u které jsem nakonec zůstal. Ale to trvalo třeba tři nebo čtyři roky, než jsem získal dostatek zkušeností a taky tak trochu odvahy. Svoje vlastní projekty jsem začal fotit někdy v roce 2015, ale až o rok později jsem nafotil první sérii, za kterou se ani dnes nestydím. Ty začátky byly takové polokýče :-)“

„Zmíněná první série měla velký ohlas. Byla velmi sledovaná na sociálních sítích a například italský Vogue ji zařadil do výběru The Best of. To všechno mi vrátilo obrovskou dávku energie nazpět. Dnes už vím, že toto je žánr, který mě naplňuje a nemám žádné ambice se posouvat někam jinam. Zkrátka, v konceptuální fotografii jsem se našel.“

Myslíte posouvat se do jiného žánru?

„Ano. Ty první roky člověk přemýšlí, co by vlastně chtěl fotit, co ho baví nejvíc. Zkoumá různé techniky, objektivy. Vidím to stejně u mnoha začínajících fotografů. Málokdo začne fotit s jasnou představou, že chce dělat třeba street foto. Většina nejprve hledá. Ale zase musím říct, že mě baví i jiné žánry. Zrovna tu street fotku si s obrovskou chutí zafotím na dovolené. Ale nechci to dělat na profesionální úrovni.“


Foto: Miloš Nejezchleb

Fotografie vás živí?

„Neživí. Od dvaceti let pracuji v nadnárodní společnosti, ve finanční sféře. Zde jsem se naučil pracovat  ve vysokém tempu, neustále věci vylepšovat. Když jsem jednou přemýšlel, jestli nebyla škoda, že jsem k focení nepřišel dřív, došel jsem k názoru, že asi ne. Moje práce a vůbec život mě nějak zformoval, a to se promítá i do mé tvorby. Kdybych ji objevil ve dvaceti letech, dost možná by to vypadalo úplně jinak.“

Ale peníze si občas za focení vezmete 🙂

„Samozřejmě. Sporadicky dělám např. svatby – letos fotím třeba jen tři. Už se taky začíná stávat, že někdo napíše, že chce koupit moji fotografii a postupně se dostávám také do galerií. Pokud se fotografií budu někdy živit, tak to bude výhradně umělecká fotografie. Určitě nechci fotit cokoliv jen proto, abych vydělal peníze. Teď si užívám komfortu, že dělám jen to, co mě baví, a rád bych to v tomto módu i zachoval, protože jen tak nezmizí vášeň, kterou jsem ve fotce našel.“

Mám takovou poněkud irelevantní otázku: Ten bazén, v němž je pořízená vítězná fotografie Nikon kalendáře 2019, se nachází někde v Brně nebo poblíž Brna?

„Ten je ve Křtinách (Obec poblíž Brna považovaná za vstupní bránu do střední části Moravského krasu. Pozn. redakce.)“

Ptám se protože jsem viděl plakát brněnského Národního divadla, kde je fotografie pořízená evidentně ve stejné lokaci. Ale bylo mně jasné, že vy nejste jejím autorem.

„Ten plakát fotil Láďa Kiva Novotný asi tři nebo čtyři měsíce po mně. Ale mně potom asi patnáct lidí gratulovalo k tomu, že mám fotografii na plakátu Národního divadla. Takže Kiva se zřejmě inspiroval mojí fotkou/lokací. Ale já to nepovažuji za nic špatného, naopak mě těší, že někoho inspiruju. Moje fotka z té lokace je ale více do barev.


Foto: Miloš Nejezchleb

Je pravda, že současný trend spíše barvy potlačuje, což je vidět i na tom plakátu.

„Když jsem začal fotit svoje série, tak hned druhá byla výrazně barevná, laděná do tyrkysově modré. A měl jsem několik reakcí od lidí, kterých si vážím, že je to moc barevné. Oproti trendu, který je aktuální. Já to tak ale cítím. Svět vidím trochu vesele, vidím ho v barvách, takže ho tak i zobrazuji. Výrazně barevná byla i vítězná fotka Nikon kalendáře 2018.“

Vaše fotografie jsou aranžované. Kolik času nebo práce strávíte přípravami?

„Čím to dělám déle, tím jsou přípravy detailnější. Mám svůj ‚inkubátor nápadů‘, do kterého dávám prvotní myšlenky. Ty pak nechávám zrát, abych se k nim za týden nebo za čtrnáct dní vrátil. Něco vyhodnotím jako úplný nesmysl a rovnou škrtám. Pokud mně ale nějaký nápad přijde i za 14 dní jako dobrý, rozhodnu se ho realizovat. A pak je to samozřejmě o složitosti konkrétního nápadu. Teď třeba pro jeden projekt vyrábíme dřevěný dům.“

Jakože celý dům? Nebo jen nějakou „Potěmkinovu vesnici“?

„Celý dům, ale malý – protože bude levitovat ve vzduchu. Teď k tomu objednávám oblečení. Toho budou čtyři druhy. Až na místě se rozhodnu, které použiju. Nebo budu fotit člověka v akváriu, takže budeme vyrábět velké akvárium. To všechno jsou věci, které neuděláte za čtrnáct dní. Mnohdy to trvá třeba půl roku.“


Foto: Miloš Nejezchleb

To ale neděláte celé sám, že ne?

„Dnes už pracuji se dvěma až třemi asistenty, bývá tam někdo, kdo natáčí backstage video. Všechny scény si kreslím. Nakreslím si například patnáct scén, na místě mě napadnou třeba ještě další čtyři. Finální vybírám až v postprocesu v počítači.“

Tomu finálnímu výběru dáváte také časový odstup?

„Ne, to už vyhodnotím hned.“

Výstupem jsou ale většinou série, nikoliv jednotlivé fotografie?

„Ano, série. Mám zhruba tři polohy, ve kterých se pohybuji. První z nich je jednoduše výtvarná fotografie, ve které třeba ani není žádné sdělení. To je případ vítězného snímku z Nikon kalendáře 2019. Asi rok a půl jsem jezdil kolem toho žlutého žebříku, to místo se mně hrozně líbilo, a celou dobu jsem se rozhodoval, co s tím udělat. Vznikla fotografie bez nějakého přesahu, zkrátka jen‘ výtvarná fotka.“

„Pak pracuji na dvou dlouhodobých cyklech. Jeden se jmenuje Stronger – ten zobrazuje lidi, kteří si v životě prošli něčím těžkým, z čehož se dostali, a co je ve finále udělalo silnějšími. Druhý cyklus je nazvaný Standing Out, a v něm zobrazuji lidi, kteří nějakým způsobem pozitivně vybočují. Tohle mě moc baví – když fotografie má obsah, přesah, když to není jen výtvarné pojetí.“

___________________________________________________________________________________

Čím fotí Miloš Nejezchleb

Telá:
Nikon D750 a D850

Pevné objektívy:
AF-S Nikkor 50 mm f/1,4G, AF-S Nikkor 105 mm f/1,4E ED, AF-S VR Micro-Nikkor 105 mm f/2,8G IF-ED, AF-S Nikkor 28-300 mm f/3,5-5,6G ED VR

___________________________________________________________________________________

Ty příběhy lidí jistě také velmi oslovují diváky vašich fotografií.

„Spousta lidí mně píše, že si mysleli, jak mají těžký život, ale když se seznámili s některými příběhy mých fotografií, zjistili skoro pravý opak. Ty fotky dokážou i pozitivně inspirovat.“

Vy jste vlastně vyhrál Czech Press Photo 2018 v kategorii Lifestyle s fotografií Lidská květina, která zobrazuje květinu z hlav dětí, které onemocněly alopecií.

„Ano, to jsou lidé, kteří jsou vlastně zdraví, pouze jim nerostou vlasy a vůbec žádné ochlupení. Ale když s nimi mluvíte, zjišťujete, jaké komplikace to v jejich životě, zejména pak ženám, přináší. Tahle fotografie, respektive série fotografií patří také do mého cyklu Stronger.“

„Ale na tom vítězství v CPP je vtipné, že já jsem vlastně ani nevěděl, že nějaká kategorie Lifestyle v této fotožurnalistické soutěži existuje. Původně jsem měl nachystanou černobílou sérii snímků s paní, která prošla lágrem – také z cyklu Stronger –, abych vzápětí zjistil, že je zde i ona kategorie Lifestyle. Takže jsem se tam objevil a vyhrál vlastně omylem :-)“


Foto: Miloš Nejezchleb

Na vašem přístupu je zajímavé, že i tyto snímky, které si samy o sobě tak nějak říkají o klasický dokumentární přístup, fotíte svým způsobem čili výtvarně.

„Já jsem zpočátku tyhle ambice neměl, fotil jsem dokumentárně, ale časem jsem došel k tomu, že výtvarné zpracování je pro mě přirozenější, to je můj způsob vyjadřování. Nikoliv realistická dokumentární fotografie.“

Teď to prosím berte jako vtip: Nemáte pocit, že si to zbytečně děláte složitým? 🙂

„Určitě si to dělám složitější 🙂 Ono by se mohlo zdát, že můj svět je umělý, naaranžovaný – a nepopírám, že jsem nezaznamenal takové ohlasy zejména od dokumentaristů. Já mám ale stejně tak rád klasickou fotografii, třeba i z analogu, vnímám otevřeně všechny možné žánry.“

Kolik toho je na vašich fotografiích reálného, a kolik „vyfotošopovaného“?

„Snažím se neskládat snímek z více fotografií. Scénu si vždy připravím tak, aby byla co nejreálnější a v postprocesu jsem do ní musel zasahovat co nejméně. Když mám mít na scéně akvárium, tak to nedělám tak, že například někde vyfotím akvárium a pak ho vmontuji do jiné scény. Prostě a jednoduše ho tam přinesu a nafotím. V postprocesu si nejvíc hraju s barvami nebo odstraňuji věci, které mně pomohly tu scénu postavit. To je třeba případ snímku nakloněných dívek z Nikon kalendáře 2018. Ty holky samozřejmě někdo podpíral, protože jinak by v té poloze stát nevydržely. Takže ten člověk se musel vyretušovat. Nebo mám v jedné fotografii letící kabelku, která byla při focení napíchnutá na vidlích :-)“

Takto pracujete, abyste měl na snímku stejné světlo?

„Dělám to proto, abych to měl co nejjednodušší, a abych to mohl ještě považovat za fotku. Mně se líbí i fotografie složené z více snímků. Ale už to není to, co bych sám chtěl dělat.“


Foto: Miloš Nejezchleb

Většina vašich fotografií vzniká v exteriéru, vím o vás ale, že máte i atelier. Využíváte jej často?

„Spíš ne. Raději mám focení venku, přesněji v konkrétních lokacích.“

Vozíte si studiové blesky i do exteriéru?

„Venku fotím bez blesků, mám rád přirozené světlo. Často nepoužívám ani odrazné desky. I když je to mnohdy trochu loterie, velmi často čekáte na správné světlo. Třeba u toho koupaliště ve Křtinách jsem si pečlivě naplánoval focení podle denního světla, ale protože jsme tam přijeli až za tři týdny, světlo bylo jinak než před tím. Nebo jsem fotil horolezce Adama Ondru, jak leze po skleněné stěně hotelu Sono centra v Brně. Měl jsem na to hodinu času, objednané auto s vysokozdvižnou plošinou, jističe, hotel byl vystěhovaný, aby za okny nebyli žádní lidé… a modlil jsem se, aby bylo slunce a mraky, které se měly odrážet ve stěně. Vyšlo to, ale byly to nervy.“

Čím aktuálně fotíte?

„Mám dva Nikony D750 a Nikon D850. Na svoje projekty upřednostňuji pevná skla, zoomy používám obvykle jen na dovolené.“

Děkuji moc za rozhovor, Miloši!











































Zdroj: Nikonblog.cz

- redakčne upravené -

Komentáre

Pridaj komentár Pridaj komentár Zobraziť posledný príspevok
seifi
2019-09-19 10:27:04
niektoré obsahom nútia k zamysleniu, pre časť nemám vôbec vysvetlenie, prečo tak ? ; kompozíciou a usporiadaním prvkov čisté, mne blízke ; prajem hodne hodne tvorivých nápadov ...
 
digihelion
2019-09-19 11:35:34
Pekne prace, zaujimavy rozhovor...
 
marianr
2019-09-19 12:52:50
Menej je niekedy viac.
 
nejmil
2019-09-19 21:00:46
príspevok od: digihelion
Pekne prace, zaujimavy rozhovor...
Moc děkuju.
 
nejmil
2019-09-19 21:01:05
príspevok od: seifi
niektoré obsahom nútia k zamysleniu, pre časť nemám vôbec vysvetlenie, prečo tak ? ; kompozíciou a usporiadaním prvkov čisté, mne blízke ; prajem hodne hodne tvorivých nápadov ...
Moc děkuju!
 
nejmil
2019-09-19 21:13:02
príspevok od: marianr
Menej je niekedy viac.
Nevím jak to bylo myšlené ve vztahu k článku, ale díky za zastavení.
 
marianr
2019-09-20 09:20:53
príspevok od: nejmil
Nevím jak to bylo myšlené ve vztahu k článku, ale díky za zastavení.
Veľa rovnakých motívov. Vybral by som jednu dobrú, aj keď je dobrých päť.
 
nejmil
2019-09-20 09:30:44
príspevok od: marianr
Veľa rovnakých motívov. Vybral by som jednu dobrú, aj keď je dobrých päť.
Rozumím, to neovlivňuji, fotografie vybírá autor článku.
 
JanM
2019-09-21 20:04:58
Dobrého nikdy nie je dosť. Pre mňa to vôbec nie je veľa. Naopak!
 
WildSammy
2019-09-21 21:04:19
za mna blond baba v cervenom co drzi rybu v akvariu s vlasmi cez oci na dakom nadrazi is the best.. vedel by som si to predstavit doma zavesene na stene
 
nejmil
2019-09-22 00:02:08
príspevok od: JanM
Dobrého nikdy nie je dosť. Pre mňa to vôbec nie je veľa. Naopak!
Moc děkuju 🙏
 
nejmil
2019-09-22 00:05:35
príspevok od: WildSammy
za mna blond baba v cervenom co drzi rybu v akvariu s vlasmi cez oci na dakom nadrazi is the best.. vedel by som si to predstavit doma zavesene na stene
Díky moc, že by si to někdo pověsil, je pro mě největší kompliment. Když tisknu, ladím materiál, rám a sklo a posílám do světa, je to pro mě jako balit vánoční dárky. Vzrušení, těšení na reakce a vůně 😀.
 
calimero
2019-09-30 09:48:54
Vynikajúce fotografie. Farebný minimalizmus a štýl, keď modelky pôsobia ako "figuríny" naozaj môžem. Z fotografií ide taká zvláštna, ťažko opísateľná emócia. Za mňa absolútne top je séria fotografií dievčat s motívom zmrzlinárskeho auta, ďalej zimná fotografia (naklonené modelky), dievča s kufrom a modré fotografie dievčat s motívom mlieka. Paráda.
 
nejmil
2019-09-30 10:01:06
príspevok od: calimero
Vynikajúce fotografie. Farebný minimalizmus a štýl, keď modelky pôsobia ako "figuríny" naozaj môžem. Z fotografií ide taká zvláštna, ťažko opísateľná emócia. Za mňa absolútne top je séria fotografií dievčat s motívom zmrzlinárskeho auta, ďalej zimná fotografia (naklonené modelky), dievča s kufrom a modré fotografie dievčat s motívom mlieka. Paráda.
Moc děkuju, velmi si cením!
 

Ďalší článok z kategórie

Inzercia