Stanislav Petera sa rýchlo dostal medzi tých najlepších fotografov módy a reklamy v Českej Republike, pričom vynikal kreativitou a inovatívnym prístupom. Poznávacím znamením jeho fotografií je magická atmosféra a extenzívny post-proces s hutnou dávkou stylingu.
Publikoval v najznámejších módnych časopisoch ako Elle, Dolce Vita alebo Harper’s Bazaar. Následne sa vydal do Paríža, kde ďalej zdokonaľoval svoje schopnosti pri tých najlepších módnych fotografoch. Počas pobytu v Paríži vylepšoval sj svoje umenie post-produkcie kým retušoval fotografie pre magazín Vogue a ďalšie známe magazíny.
Ahoj Stanislav, vďaka, že si prijal ponuku na rozhovor. Začneme klasicky - môžeš sa nám predstaviť a povedať niečo o sebe? Odkiaľ pochádzaš, kde momentálne žiješ a tvoríš, čo si študoval?
Jsem z Prahy, trvalé bydliště mám také v Praze ale nedávno jsem spočítal, že například tento rok téměř šest měsíců strávím v cizině - ať už na cestách za prací nebo na mých vlastních výletech. Fotografické ani umělecké vzdělání žádné nemám a jsem za to vděčný. Ze zkušenosti se zatím ukázalo, že cokoliv jsem se zatím potřeboval naučit jsem zvládl sám a rychleji než ve škole.
Ako si sa dostal k fotografii? Pamätáš si ešte ako si prvýkrát chytil do ruky fotoaparát?
Po střední škole jsem se živil jako designer a s fotkami hodně pracoval, takže bylo jen logické se posunout o krok dál a začít zkoušet fotit vlastní. Velmi rychle se pak stalo, že mě design přestal úplně bavit a fotka se ukázala jako to, co bych chtěl dělat.
Aký bol tvoj fotografický vývoj? Vedel si od začiatku aký žáner chceš fotiť, alebo si sa ako dosť fotografov vo svojich začiatkoch “hľadal” ?
Už od začátku jsem chtěl fotkou, stejně jako předtím grafickým designem vyprávět příběhy. Vývoj spočíval hlavně v technické části, kdy jsem se postupně učil dávat dohromady velká focení, svítit, retušovat, pracovat s modely a učím se vpodstatě doteď. Co se žánru týče tak zůstávám věrný focení lidí, i když musím přiznat, že v poslední době mě velmi uspokojuje i tichá krajinářská fotografie, kdy si na cestách rád přivstanu a toulám se při východu slunce probouzející-se krajinou.
A čo fotografické vzdelanie? Si samouk alebo si absolvoval nejakú fotografickú školu? Myslíš, že v dnešnej dobe ešte majú fotografické školy ako napríklad pražské FAMU čo ponúknuť?
Školy příliš nauznávám a sám jsem se snažil ze vzdělávacího systému zmizet co nejrychleji to šlo, cítíl jsem se tam spíš utiskovaný než že bych měl pocit nějak rozvíjené kreativity. Učil jsem se zčásti sám a tam, kde už to nešlo tak jsem cestoval po světě a učil se od lidí, kteří mě svou tvorbou inspirovali a inspirují doteď. Ve fotce platí, že od určité úrovně si fotograf dokáže jakoukoliv fotku rozebrat na prvočinitele a technicky ji zcela přesně napodobit. Co je pak ale zajímavé, je vidět toho kterého konkrétního autora naživo, cítit jakou energii má jeho focení a moci s ním do hloubky mluvit, zjistit odkud se bere jeho inspirace. To pak dává dohromady celý obrázek a odpovídá na otázku ‘proč zrovna tenhle člověk fotí tak jak fotí?’. Tohle žádná škola naučit nemůže.
Ak sa dobre pamätám, na minulom ročníku výstavy FotoSlovakia si spomínal, že si sa učil u fotografov v Paríži. Čo Ťa k tomu viedlo, a ako sa k najznámejším fotografom dostane bežný smrteľník?
Stačí se sebrat, přestěhovat se do Paříže a obcházet fotografy, zastoupení a studia pronajímající techniku a asistenty a časem se dostat tam kam chcete. Máte-li dost silný záměr, možné je cokoliv. Ovšem bez odvahy dělat kroky do neznáma a silné vůle většina lidí zůstane raději v bezpečném teple domova.
A čo fotenie módy, reklamy a podobne. Je stále šanca sa v dnešnej dobe uchytiť, alebo je podľa Teba už trh presýtený fotografmi?
Samozřejmě, pokud má člověk dost silnou vizi, fotky odlišné od toho co je k mání, vůli uspět a překonat těžká období, je téměř stoprocentně jisté že uspěje, jako ostatně ve všech oborech lidské činnosti.
Fotíš fashion a reklamu - je to pre Teba výhradne práca, alebo to patrí aj medzi Tvoje osobné projekty? Prípadne, máš nejaký nesplnený fotografický sen ktorý kvôli pracovným foteniam odkladáš?
Nefotím projekty, které mě nezaujmou a do těch, které fotím se snažím dát ze sebe maximum, nemohl bych dělat práci která mě nebaví. Sny mám, ale plním si je - aktuálně se chystám do Indie, kde budu fotit (když se všechno zadaří) sérii portrétů tamních svatých můžů, jogínů, kteří žijí v pralesech a jeskyních daleko od lidí.
Ideš do fotenia vždy s jasnou predstavou ako bude výsledná fotka vyzerať, alebo sa občas spoliehaš na “post-procesovú náhodu” ? Je o tebe známe, že svoje fotografie výrazne retušuješ - považuješ sa viac za fotografa alebo grafika?
Před každým focením mám velmi jasnou představu o tom, co si na konci dne odnesu – samotná fotka je jen část procesu, který začíná už dlouho před samotným zmáčknutím spouště přípravou lokací, oblečení, výběru modelů a pokračuje ještě dlouho po focení postprodukcí. Nevědět co fotím by byla ztráta času a energie pro všechny zúčastněné.
Retuše je rovnocenná součást celého procesu, jeden z nástrojů, stejně jako svícení, práce s modelkou atd. Žádnou součást nelze vyjmout a všechny mají u různých focení různě důležité úlohy. Je vcelku jedno do jaké se člověk řadí škatulky nebo jaké techniky používá, podstatná jsou díla a to, zda mají hloubku a obsah nebo ne.
Môžeš nám povedať ako vyzerá tvoja fotovýbava? Je podľa teba dôležité mať tú najdrahšiu výbavu, alebo je to nepodstatné?
Jako asi každý profesionální fotograf jsem si prošel celým kolečkem od amatérských foťáků (světel, filtrů, počítačů), přes ty opravdu drahé až po poznání, že je vlastně jedno čím člověk fotí. Je samozřejmě pěkné mít k dispozici profesionální nástroje, které mě nezpomalují a neberou při focení energii, ale když je nemám tak to stejně jde. Fotku nedělá technika ale člověk a v současné době mířím k absolutní jednoduchosti. Mám jedno tělo, jedno oblíbené sklo kterým fotím 99% svých projektů a používám jedno nebo žádné světlo. To mi dává svobodu neřešit techniku ale fotku.
V tvojom portfoliu sa nájdu aj exteriérové aj ateliérové fotografie. Pracuješ radšej s prirodzeným alebo umelým osvetlením?
V ateliéru pracuji nerad, neinspiruje mě, daleko raději jsem při focení na reálných silných místech.
Ako sa vysporiadavaš s (ne)profesionalitou svojich modeliek/modelov? Mal si niekedy problémy s ich maniermi? Pracuje sa ti lepšie s profesionálmi, alebo cítiš občas potrebu nafotiť aj niečo čerstvé, neskúsené?
Neprofesionalitu člověk potká ze zkušenosti jen tehdy, když sám není profesionál. Je mi vcelku jedno koho fotím a nikdy se mi - ani u hvězd showbyznysu - nestalo, že by někdo měl manýry. Často a rád fotím lidi, kteří s focením nemají nic společného, sportovce, tanečníky, jogíny – to jsou lidé, se kterými se mi pracuje nejlíp. Já mám respekt k tomu co za neuvěřitelné věci dokážou a oni ve mě mají důvěru, že to zvládnu zachytit a taková spolupráce je pro mě nejpřínosnější.
Je niečo, čo ťa pri fotení dokáže rozrušiť, nahnevať?
Nic si nevybavuji.
Sleduješ tvorbu iných fotografov? Inšpiruješ sa, resp. máš pod drobnohľadom svoju konkurenciu?
Fotografy už ani ne, daleko větší inspirací jsou pro mě filmy, klasické umění a v poslední době třeba balet.
Ako vnímaš trend dnešnej doby? Lacné zrkadlovky, veľké množstvo mladých fotografov, facebookové “meno priezvisko PHOTOGRAPHY”... je to podľa Teba pre fotografiu prínosom, alebo práve naopak?
Počet těch, kteří mají skutečně osobitou tvorbu, silnou vizi a dokážou za ní jít se podle mě nemění. Co je ale díky Facebooku a foto serverům daleko zjevnější je šedý průměr, o kterém mluvíš. Ničemu to neškodí, nic to nepřináší, jen je svět o trochu zahlcenější fotkou.
Na záver otázka ako z pracovného pohovoru... kde sa vidíš o 5 rokov?
Pracovní pohovory se mě vcelku netýkají, takže i tuhle otázku nechám nezodpovězenou – mám zkušenost, že přání se plní a je lepší s nimi zacházet opatrně.
Stando, veľmi pekne ďakujem za rozhovor a prajem veľa úspechov.
V prípade, že vás tvorba Stanislava Peteru zaujala a chceli by ste sa naučiť ako správne svietiť, alebo povýšiť svoju postprodukciu na vyššiu úroveň nie je problém - na LightGarden Academy nájdete ponuku výukových DVD spolu so zdrojovými súbormi a bonusmi.
Pridaj komentár
