Hore

Natáčíme živý hudební klip

Hudební klip hraný živě není vůbec marnou záležitostí. Posluchači jsou totiž přesyceni sešněrovanými studiovými nahrávkami s „haldou efektů“. Výsledek je sice dokonalý, ale stále stejný a umělý.

Diváci odpustí rádi muzikantům chyby, pokud je hudba a výraz přesvědčí. Jsou autentické. Ale natočit „živák“ není až tak jednoduchá záležitost. Do hry vstupuje řada faktorů, které mohou podstatně snížit kvalitu záznamu.

Vybíráme si prostředí

Je logické, že si muzikanti a producenti, aby své posluchače zaujali, vybírají atraktivní prostředí. Ať exteriéry (např. krásná přírodní prostředí jako okolí jezer, parky nebo různá městská zákoutí), tak i interiéry (např. haly továren, knihovny, jeskyně, katakomby).

Tip1: Živák je kompromisem dobrého obrazu a dobrého zvuku – při plánování, kde budete živý klip točit, vezměte v úvahu nejen obraz, tj. dobré světlo, barevnost, kde kolik kamer ad., ale i zvukovou stránku klipu, tj. v jakém prostoru s jakým dozvukem budete točit. I jaká všechna zařízení můžete „na plac“ dostat a třebas napájet elektrickým proudem.

V jakém prostoru s jakým dozvukem?

Různý dozvuk se totiž hodí pro různé druhy hudby. Měli bychom s tím počítat.


Pokud si chcete nasimulovat různé délky dozvuků, poslouží k tomu virtuální efekty. Program Studio One obsahuje RoomReverb lehce pochopitelný díky jednoduchému vizuálnímu zpracování.

Tip2: Dlouhý dozvuk, např. jeskyně či kostel s 1– 4 sekundami fáze reverb sedne hudební struktuře s nepříliš hustou strukturou not a s dlouhými pauzami mezi nimi. Tam se reverb užitečně projeví a skladbu zvedne – gregoriánský chorál nebo třeba pomalá, průhledná lyrická pop písnička tam budou čitelné a získají navíc několik plusů na náladě. Naopak prostředí silně tlumící, tedy suché (knihami „nacpaná“ knihovna) bude vhodné pro skladby s krátkými délkami not hustě zaplňujícími takty. V suchém prostředí (20-40 ms reverb) tak např. dixieland, speed rock nebo bluegrass neztratí na čitelnosti.

Rozmístění nástrojů – pozor na přeslechy!

Každý z nástrojů vyzařuje akustickou energii svým vlastním typickým způsobem. Podobně jako mají mikrofony „příjmovou“ směrovou charakteristiku, o níž nás informuje polární 2D či 3D patern, i hudební nástroje kolem sebe vyzařují, „vysílají“ auru s různě sytou energií. V basech obvykle připomíná kouli typickou všesměrovým vyzařováním, ve středech a výškách pak vznikají úzké směrové laloky.


Směrový diagram pódiového mikrofonu Rode M2 ukazuje, jak vypadá typická ledvinová charakteristika.

Jestliže se potom setká s úzký směrový lalok energie vyslaný z nástroje s úzkou směrovou charakteristikou správně zamířeného mikrofonu, do užitečného signálu proniká mnohem méně rušících okolních prvků.

Tip3: Umístěte nástroje tak, aby nevyzařovaly energii do svých zón navzájem a aby směrové mikrofony braly co nejvíce čistých signálů bez tzv. leekingu, neboli prosakování cizích barev.

Nástroje tak mohou být postaveny například do jedné roviny s většími odstupy mezi sebou. Pokud vyzařují úzce měrově dopředu a jsou snímány kontaktněji směrovými mikrofony, nežádoucí sousední energie do nich tolik neprolézá.

Na co použiji dynamické a na co kondenzátorové mikrofony?

Víte, jaký existuje rozdíl mezi dynamickými a kondenzátorovými mikrofony? Díky své konstrukci mají dynamické mikrofony nižší citlivost, jsou tedy určeny pro snímání hlučnějších nástrojů zblízka. Díky nižší citlivosti do nich rovněž neproniká tolik nežádoucích sousedních přeslechů. A to je výhoda!


Párem malomembránových mikrofonů Rode NT5-MP můžeme snímat bicí, ale raději s mírným odstupem a nižším gainem.

Tip4: Kondenzátorový mikrofon je naopak citlivější, a tím také nabírá hodně nežádoucích přeslechů z okolí, přestože je více či úžeji směrový (ledvina, superkardoida, shotgun). Ohlídejte si, že v jeho cestě nebude stát signál z druhého nástroje. Například že za klarinetem nebude sedět trubka, která vyzařuje stejným směrem.

Jak snímat kapelu? Jen do kamery nebo „separé“ do jiného DAW a počítače?

Pokud pošleme více nástrojů do mixpultu, zde je smícháme do dvou výsledných stereo stop a záznam uložíme do kamery, poměry už jsou jednou provždy dány. Nezměníme je. Pokud chceme získat záznam po jednotlivých stopách, nezbývá, než točit do externího počítače s dobrým nahrávacím programem.

Kolik vstupů potřebujeme na rock band?

Počítáme-li, že budou zpívat 2 zpěváci, buď přes mikrofon, nebo přes linky hrát kytara a baskytara a že na bicí potřebujeme minimálně 4 mikrofony (kick, snare, 2x overhead) hned jsme na 8 vstupech, kterými disponují jen dražší karty. A to můžeme chtít snímat bicí alespoň 7 mikrofony, přidat klávesové nástroje nebo i nějaké dechy. V takovém případě vstupy stoupnou na 12 až 16 a budeme muset opět použít i mixážní pult a z některých stop vytvořit tzv. submixy (smíchat více nástrojů do jedné stopy), anebo propojit karty mezi sebou. Druhá volba je samozřejmě lepší, pro postprodukci získáme lepší materiál.


Na virtuálním UFX Total Mixu od RME můžeme nastavit digitální úroveň řady vstupů a odeslat je do patřičných stop či výstupů.

Tip5: 2 zvukové karty můžeme mezi sebou propojit přes rozhraní ADAT, AES/EBU, S/PDIF ad. Vstupní úrovně potom ovládáme virtuálním mixážním pultem, vlastně SW dodávaným k převodníku.

Tip6: Při spojení více karet je třeba definovat, která karta bude hlavní (master) a řídí druhou, „otroka“ (slave). Dále správně nastavit WordClock, neboli časovou synchronizaci.


Zvukový převodník RME Fireface UFX disponuje rozhraním ADAT i AES/EBU, kterými můžeme propojit více jednotek- karet mezi sebou.

Co se zpěvákem, který se chce hýbat?

Protože záběry nemusí být jen statické, ale dnes díky technologiím StadyCam a stabilizátorům můžeme běžně točit v pohybu, chodící a hýbající muzikanti nejsou ničím neobvyklým.

V takovém případě ale potřebujete kontaktní klopové mikrofony s vysílacím setem. Ohlídejte si, že mikrofon umístěný např. na dřevěném dechovém nástroji nabírá rovnoměrně všechny hrané tóny – klapky. Že je správně namířen a že některým notám nenadržuje (ty budou silné a syté) a jiným neškodí (ty budou tiché a bledé). Podobně to platí i u ostatních mikrofonů.


U náhlavních setů Rode HS2-B sedí kapsle stabilně na boku úst.

Tip7: Náhlavní set je velice dobrým řešením pro zpěv i řeč. Výhodou setu je malomebránový mikrofon umístění na stabilním místě bokem od úst. Díky boční pozici zaznamenává hlas vyrovnaněji dynamicky i barevně. Výborně „odolává“ výbušným hláskám „p, b“.

Tip8: „Hendka“, neboli ruční mikrofon do zpěvákovy ruky s přenosový setem je rovněž dobro volbou. Díky větší membráně je „hendka“ plnější v basech a díky dynamické konstrukci méně náchylná na parazitní jevy – vítr či úder na tělo.


RODELink Performer Kit využívá šifrovaný digitální přenos na dvou 2.4 GHz frekvencích současně. To zajišťuje bezvadně čistý signál.

Při nahrávání poslouchejte celek i hlasy po stopách

Víme, že nahrávání hudebního souboru na externím místě je horor a časově náročné. Nedejte se ale ukonejšit dobrým zhruba namíchaným zvukem. Udělejte si čas a poslechněte si hlasy po stopách. Můžete v nich objevit chyby, které celek při stávajících poměrech hlasů maskuje. Když však budete chtít použít v budoucnu poměry jiné a některý nástroj více vytáhnout, chyba vyplave.

Tip9: Už při nahrávání nemějte všechny nástroje na středu - C, ale rozestřete je doširoka ve stereu (různě 100 a 100 % doleva i doprava). Snadněji tak případné chyby objevíte.

Tip10 - bonus: Pro synchron obrazu z kamery a audia z DAW postačí obyčejné tlesknutí.

Autor: Ondřej Jirásek

http://foto-video-mikrofony.cz/

Komentáre

Pridaj komentár Pridaj komentár Zobraziť posledný príspevok
JohnNewton
 

Ďalší článok z kategórie

Inzercia

ČLÁNKY - aktuálne diskutované