Eizo EV2736WFS vs Dell U2713HM

modely Dell U2713HM a EIZO EV2736W lze přímo porovnávat, protože se jedná o modely s barevným rozsahem blízkým standardu sRGB IEC61966-2.1 a také oba výrobci deklarují zaměření na podobný segment zákazníků: kancelář / hobby-foto.

Oba modely jsou určeny do běžné kanceláře nebo pro hobby segment fotografů, kteří potřebují svá RGB-data odpovídající svým barevným rozsahem standardu sRGB nahlížet na monitoru, který by zajišťoval odpovídající pokrytí standardu sRGB. Jinými slovy je určen pro fotografy, kteří pořízují své fotografie převážně v barevném standardu sRGB a hledají tedy monitor schopný jejich data také správně zobrazovat.


Srovnání:
Dell U2713HM:
Monitor disponuje přednastaveným videorežimem sRGB, kde i před kalibrací/profilací dosahuje poměrně malé odchylky deltaE(2000) = cca 1.5. Horší situace nastává, pokud se uživatel rozhodne manipulovat s barevnou teplotou bílého bodu a vybrat tedy jiný režim. Pak jsou již odchylky až 2x vyšší a to i přesto, že bílý bod je nastaven v OSD menu monitoru dle standardu sRGB - tedy na hodnotu 6.500K.
K monitoru není dodávaná žádná kalibrační utilita, která by umožňovala snadnou a rychlou profilaci monitoru (=vytvoření barevného ICC-profilu monitoru) a tedy zajistit potřebné korekce.

Výpočet gradace obrazu probíhá u modelu U2713HM s 10-bitovou přesností.
Řízení jasu je pro hodnoty 20-100% max. hodnoty jasu tzv.FlickerFree (tedy stejnosměrné a nikoliv pulsní).
Standardní záruční lhůta je u Dellu nabízena 3 roky.

EIZO 2736W
Monitor disponuje přednastaveným videorežimem sRGB, kde i před kalibrací/profilací dosahuje průměrné odchylky deltaE(2000) = cca 3.0. Po kalibraci je hodnota na úrovni několikanásobně nižší a pohybuje se cca hodnoty 0.5 !

Kalibrace monitoru je velmi snadná, protože k monitoru je možné zdarma stáhnout kalibrační utilitu pro hw-kalibraci: EasyPIX2 a bez nutnosti pořizovat externí sondu rychle nastavit jas a bílý bod a vygenerovat z databáze EIZO monitorů odpovídajíc barevný profil monitoru a nastavit jej automaticky jako výchozí ve správě barev operačního systému. Odchylka RGB-dat pro standard sRGB IEC61966-2.1 cca 0.5 tak není nedostižným snem , ale lze ji dosáhnout běžným rutinním postupem.

Výpočet gradace obrazu probíhá u modelu EV2736W s 10-bitovou přesnotí. Nedochází tedy ke slévání blízkých sousedních tónů.

Řízení jasu je pro hodnoty 20-100% max. hodnoty jasu tzv.FlickerFree (tedy stejnosměrné a nikoliv pulsní). Jas monitoru lze regulovat typicky v širokém rozmezí: 1 - 100% max. hodnoty jasu.
Standardní záruční lhůta je u EIZA nabízena 5 let (pro elektroniku + LCD-panel s podsvícením typu blueLED).

Pozn.
Pokud bude fotograf pořizovat na svém fotoaparátu data v barevném standardu AdobeRGB, pak je může samozřejmě také správně zobrazit na monitoru s barevným rozsahem, blízkým standardu sRGB - pokud ovšem budou pořizovaná data ležet na průniku barevných rozsahů obou barevných standardů. Jinými slovy pokud nenafotím (nezaznamenám) barevné odstíny mimo rozsah standardu sRGB, pak se mohou souřadnice RGB souborů JPEG nebo TIFF klidně vztahovat k barevnému standardu AdobeRGB a já je stejně jsem schopen správně reprodukovat na monitoru s barevným rozsahem odpovídající standardu sRGB IEC61966-2.1.
Zmiňuji to proto, že při běžném focení v přírodě není v našich zeměpisných podmínkách úplně snadné a ani obvyklé zachytit data mimo rozsah odpovídající standardu sRGB IEC61966-2.1. Při studiové fotografii nebo v exotických krajích je to naopak mnohem běžnější.
"Našinec" (= fotograf amatér) se tedy nemusí zas tak až moc obávat, že pokud bude mít monitor s barevným rozsahem blízkým standardu sRGB, tak na něm bude spousta barev "určitě" mimo rozsah standardu sRGB a tyto barvy pak budou reprodukovány barevně "posunutě". Tak "kritické" to zase není. Skoro by se dalo řící, že dá docela práci vyfotit barevný odstín, jehož barevný rozsah je daleko za hranicí gamutu sRGB .

To: "pavucik monki"

dovolte jen krátkou poznámku určenou ostatně všem, kteří uvažují o monitorech s vyšším rozlišením, než dnes již "klasických" 1920x1080 nebo 1920x1200.

Týká se monitorů s rozlišením 2560x1440 - na trhu obvykle 27" modely a nově nastupujících 4k-monitorů (DCI=4096x2160 nebo QHD=3840x2160).
Je třeba si uvědomit, že tyto monitory již vyžadují větší šířky přenosového pásma a výrobci to obvykle "řeší" pouze přidáním video-konektoru typu DisplayPort. Pokud pak běžný (=věci neznalý) uživatel připojí např. 27" monitor s nativním rozlišením 2560x1440 ke svému notebooku s HDMI výstupem, může se dočkat nemilého překvapení, protože monitor se většinou automaticky přepne do nižšího rozlišení: 1920x1080 (za to ale zákazník zaplatit pochopitelně nechtěl - ten očekával právě vysoké rozlišení 2560x1440). Prodejce monitoru pak obvykle reguje stylem: "No jo, to si musíte koupit lepší notebook vybavený video-konektorem typu DisplayPort nebo monitor připojit k desktopovému PC s grafickou kartou vybavenou DVI-konektorem typu Dual-Link a k tomu si zakoupit také odpovídající videokabel DVI-D-DL/DVI-D-DL".

Jiní výrobci - např. EIZO tento problém elegantně vyřešili tím, že monitor podporuje vysoká rozlišení i při polovičním zobrazovacím kmitočtu a zachovali tak požadovanou šířku přenosového pásma pro konektory HDMI 1.3 nebo běžné DVI-D Single-Link přenosy.
Např. výše zmiňovaný 27" model EIZO EV2736W (2560x1140) lze tedy připojit bez problému k notebooku s výstupním konektorem HDMI a monitor přitom zůstane stále ve vysokém rozlišení 2560x1440 (nepřepne se do nižšího rozlišení 1920x1080).

Tuto vlastnost (=zachování vysokého rozlišení při použití kabelu HDMI nebo DVI-D Single-Link) je třeba a to nejlépe dotazem ověřit přímo u výrobce nebo kvalifikovaného prodejce vždy před zakoupením monitoru s vysokým rozlišením!
Byla by jistě škoda pořídit si monitor s vysokým rozlišením a pak jej používat v nižším rozlišení ...

Většina monitorů je dnes vybavena HDMI-vstupem, ikdyž je pravda, že většina z nich vůbec nevyužívá plné možnosti tohoto rozhraní. Nemám na mysli jen např. přenos zvukových kanálů, ale též různé formáty videosignálů (např. prokládaný (interlaced), typ Y, Cb, Cr, atd.)
Naprostá většina monitorů - ač vybavených HDMI-vstupem - dokáže dnes pracovat pouze se základním videosignálem z PC-grafických karet, tj.: RGB-60Hz, neprokládaný (progresive) s přenosovým video-protokolem TMDS, který odpovídá rozhraní DVI-D.
U takto "vybavených" monitorů HDMI-konektor obvykle pouze supluje již rovněž obvykle integrovaný konektor DVI-D.

Běžný kancelářský monitor vybavený DVI-D vstupem lze tak snadno připojit k notebooku s HDMI-výstupem prostě tak, že uživatel použije jednoduše např. kabel HDMI/DVI-D.
Pokud je kancelářský monitor vybavený rovněž HDMI-vstupem, pak jej lze k notebooku s HDMI-výstupem připojit pomocí kabelu HDMI/HDMI a v případě, že je monitor vybaven zvukovými reproduktory, tak i doufat, že výrobce monitoru umožnil na HDMI-vstupu přenášet také audio-signály.

Pokud k monitoru vybavenémi HDMI-vstupem však bude potřeba připojit něco více, než jen běžný PC-signál - např. video z HDMI-výstupu videokamery nebo fotoaparátu, popř. video z HDMi-výstupu z hrací konzoly (např. PlayStation PS3) nebo z dalších NE-PC zdrojů, pak je třeba si u výrobce monitoru ověřit, zda jsou tyto signály podporovány.

Např. monitory EIZO řady "ColorEdge" jsou vybavovány plně kompatibilními FullHD HDMI-vstupy, takže pak umožňují přenos jak klasických PC-signálů, tak videosignálů z dalších video-zdrojů (jiných než PC). Navíc umožňují přenos videosignálů i z vyšším rozlišením, než jen FullHD (1920x1080): 1920x1200, 2560x1440, atd.

Obecně je tedy dnes třeba určité obezřetnosti a v případě video-vstupů na monitorech se vždy zajímat, jaké typy videosignálů podporují a zda je to v souladu s našimi potřebami.

Jen tak z profesního hlediska (protože se problematikou monitorů již poměrně dlouho zabývám) by mě zajímalo, proč si to myslíte - a teď to nemyslím nijak ironicky, ale opravdu by mě zajímalo, jak jste k takovému názoru došel?

Děkuji za odpověď a už je mi jasnější, jak jste to myslel.
Máte pravdu, že původně směřovalo uplatnění HDMI-rozhraní do spotřební elektroniky (do domácích TV, přehrávačů, foto, atd.). To se však v posledních letech značně změnilo a s podstatným navýšením počtu širokoúhlých monitorů s poměrem stran 16:9 a přímou podporou videa s rozlišením FullHD = 1920x1080 nabývá toto rozhraní stále většího významu také v případě monitorů.
(Ona také většina přenosných PC je dosud vybavena spíše konektory HDMI - a nikoliv DVI-D nebo DP). Neznalí uživatelé tak automaticky hledají na svých monitorech "protikus" ke konektoru na svém PC a to je HDMI - takže to na sebe navazuje a to je dalším důvodem, proč jej výrobci monitorů nasazují stále více na svých monitorech.

Důvody pro HDMI na monitorech jsou tedy v zásadě dva:
1) monitory jsou ve stále větší míře konstruovány v poměru stran 16:9 a s podporou TV-FullHD rozlišení 1920x1080
2) většina přenosných PC je vybavena právě rozhraním HDMI

Máte ovšem naprostou pravdu, že v případě propojení PC s monitorem s poměrem stran 16:10 a např. nativním rozlišením LCD-panelu 1920x1200 pomocí kabelu HDMI-HDMI mohou nastat pro NEZNALÉHO uživatele "potíže" v podobě zobrazení obrazu s rozlišením 1920x1080 na ploše obrazovky monitoru s rozlišením 1920x1200. Obraz tedy nebude vykreslen po celé ploše obrazovky a v dolní a horní části obrazovky budou "černé proužky" široké 60 pixelů.
ZNALÝ uživatel se ovšem samozřejmě nezalekne a použije k propojení kabel HDMI-DVI (HDMI na straně PC a DVI na straně monitoru) - obraz se pak zobrazí v plném rozlišení, tj. v uvedeném příkladě 1920x1200.

Samozřejmě ideální případ by byl, kdyby všechny monitory, televize a další zařízení domácí zábavy byly vybaveny jediným univerzálním konektorem. Konstruktéři zamýšleli, že by takovým rozhraním mohl být právě DisplayPort (DP) a další trend to tak trochu potvrzuje:
Nové PC, monitory a dokonce také 4K-TV jsou tímto vstupem již vybaveny.

Zatím je však situace taková - jaká je a výrobci monitorů na ni jen (a myslím, že správně) zareagovali tam, kde to má smysl (16:9, 1920x1080) a začali konečně konektor HDMI na takových monitorech používat.

Naprosto s Vámi souhlasím, že výrobce monitoru by však NIKDY neměl osazení konektoru HDMI provádět na úkor absence již rozšířených a zavedených digitálních rozhraní (DVI-D a DP).
V dnešní době je také velmi dobrá otázka, zda osazovat monitory i nadále zastaralým analogovým rozhraním VGA (konektor D-Sub15), které jen ubírá místo modernějším a v současné době daleko použitelnějším digitálním rozhraním: DVI-D, HDMI a DP.